Lukáš Macek
Lídr kandidátky SNK ED ve volbách do Evropského parlamentu 2009.
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2820x
Lukáš Macek
Kotrmelce ČSSD a mlžení ODS
ČSSD opět prokázala, že nemá silné a stabilní názory na důležitá témata týkající se evropské problematiky. Ještě donedávna představitelé ČSSD (Lubomír Zaorálek, Alena Gajdůšková) prohlašovali, že samozřejmou volbou na post příštího českého eurokomisaře je Vladimír Špidla. Včera jsme se dozvěděli z úst lídra ČSSD pro eurovolby, že ČSSD chce navrhnout Jana Švejnara či Pavla Teličku. Důvod? V průzkumu veřejného mínění se tyto dvě osobnosti umístily na prvních dvou místech...
Lukáš Macek
Spočítejme skutečné síly v české politice
Volby jdou do finiše a opět se hraje velká hra o průzkumy předvolebních preferencí. Velké strany vydírají své naštvané voliče („volte nás, jinak Váš hlas propadne“), některé malé strany zase vypouštějí fámy, že ve svých zaručeně poctivých průzkumech mají 4,5% („volte nás, my jsme ti jediní, co mají šanci“). O zhoubném mýtu „propadlého hlasu“ jsem zde již psal dříve. Dnes trochu obecněji k předvolebním preferencím.
Lukáš Macek
ODS: zachraň se kdo můžeš?
Jedním z pozoruhodných jevů končící kampaně k eurovolbám je i boj o preferenční hlasy, který se rozhořel uvnitř kandidátky ODS. Zaznamenal jsem minimálně šest kandidátů ODS, kteří se vydali touto cestou, a z toho se v minimálně třech případech (Fajmon, Ouzký, Češková) jedná o poměrně masivní kampaň, na kterou dotyčný kandidát musel vydat částku v řádu statisíců až milionů korun. Tato – pokud mne paměť neklame – bezprecedentní situace vypovídá o mnohém.
Lukáš Macek
I velké strany jsou (politicky) smrtelné...
Mnoho lidí má pocit, že s politikou nejde pohnout. Že všichni politici jsou stejní a že politické strany si stejně vždy všechno udělají po svém, bez ohledu na zájmy a potřeby občanů. Mnozí to řeší tím, že nejdou k volbám nebo dál volí neoblíbené strany s tím, že je to stejně jedno a noví by třeba kradli ještě víc...Tyto postoje mohu při sledování naší politické scény pochopit, ale zásadně s nimi nesouhlasím. Naštvanost na politiky by měla vést k pokusům o pozitivní změnu, ne k rezignaci.
Lukáš Macek
ČSSD a Bush na plakátech
Po té, co ČSSD zaplavila kampaň do Evropského parlamentu slogany, které nemají s kompetencemi Evropské unie (a tím pádem ani Evropského parlamentu) nic společného, rozhodla se nám ukázat, že umí zajít ještě dál. Zatáhnout do kampaně k eurovolbám i tvář bývalého amerického prezidenta, to je skutečně pozoruhodný výkon. Ale prosím... Za větší pozornost stojí slogan, který tam ČSSD připsala a který říká, že krizi zavinila „chamtivost pravicové politiky”.
Lukáš Macek
Jak nenechat propadnout svůj hlas
Neznám mnoho nadšených a přesvědčených voličů ODS. Zato jich znám hodně, kteří po zdrcující kritice „své“ strany dodají: „ale budu je volit, protože nechci nechat propadnout svůj hlas“. Teze o „propadlém hlasu“ – tedy o tom, že hlas pro stranu, která nedostane přes 5%, propadl – je v myslích českých voličů hluboce zakořeněná. A je asi nejsilnější volební zbraní ODS a ČSSD.
Lukáš Macek
Překoná česká pravice staré trauma střetu Klaus vs. Zieleniec?
Rozbroje v ODS a poslední kroky Václava Klause opět otevřely debatu o budoucnosti české pravice. A vrací se staré téma její „integrace“. Mirek Topolánek vyhlásil, že se pokusí českou pravici sjednotit, a to díky otevření se ODS. Bohužel to začal říkat až když mu teče do bot...
Lukáš Macek
Český eurokomisař: fraška, která se nemusí opakovat
Pamatujete? Na jaře 2004 Česká republika poprvé navrhovala „svého“ eurokomisaře. Špidlova vláda překvapivě navrhla Miloše Kužvarta, který se dokonale ztrapnil při své seznamovací cestě do Bruselu. Vláda pak měla dost rozumu na to, aby blamáž zarazila a post nabídla zkušenému diplomatovi Pavlu Teličkovi, který byl tehdy velvyslancem ČR při EU. Ten nabídku přijal, na funkci se výborně hodil a začalo to vypadat, že je s trapnostmi kolem českého eurokomisaře konec. Ale ČSSD invence v této oblasti nechybí: léto 2004 politicky nepřežil Vladimír Špidla a jeho nástupce Stanislav Gross jej odsunul do Bruselu. Pavel Telička, který si stihl za pár měsíců v Komisi vybudovat výbornou pověst a kterému vláda na počátku slíbila, že jej navrhne i do nové Komise na podzim 2004, se o tom, že česká vláda nenavrhne jej, ale Špidlu, prý dozvěděl prostřednictvím sms... Pět let po té víme, že republika na této výměně nevydělala: Špidla byl více méně neviditelným komisařem, který nic nezkazil, ale také nic moc neudělal. A už vůbec nesplnil to, co po komisařích jejich předseda Barroso chtěl: být aktivním a silným hlasem v domácí debatě o Evropské unii... Chceme, aby se tato fraška opakovala?
Lukáš Macek
Polistopadová generace a politika 20 let po Listopadu
Ostřílený pozorovatel české politiky z levého úhlu pohledu, Alexandr Mitrofanov, se v Právu zamyslel nad šancemi „malých“ stran v nadcházejících eurovolbách. Zdůrazňuje, že to mají těžké, neboť alternativ, které voliče zklamaly, už tu bylo mnoho. Vyjadřuje tak něco, co často slyším od lidí při volební kampani: „o změně už tu mluvil kdekdo, takových jako vy už tady bylo, už nikomu nevěřím...“ Avšak jsme (Eva Palatová, Jiří Plecitý, já – tedy představitelé polistopadové generace na čele letošní kandidátky SNK Evropských demokratů) skutečně stejní, jako ti, kdo se v uplynulých letech zaklínali „změnou“, aby nakonec přinesli jen zklamání? Je naše volání po změně české politiky jen nedůvěryhodným opakováním rétoriky Unie svobody, Cesty změny, Zelených?
Lukáš Macek
Politická schizofrenie a politický autismus
V nedávné debatě lídrů hlavních kandidátek do Evropského parlamentu jsem od svých soupeřů z ODS a ČSSD uslyšel výroky, nad kterými zůstává rozum stát. Jan Zahradil řekl, že zamítne-li Senát Lisabonskou smlouvu, bude mít radost, ale nebude ji dávat najevo moc nahlas. A Jiří Havel zase zhodnotil vliv pádu vlády na české předsednictví v EU, že „se nestalo vůbec nic.“ Jasně tak oba vyjádřili, proč jsou jejich strany nezpůsobilé zodpovídat za osud České republiky v Evropě.
Lukáš Macek
Klausovy zlé a falešné větičky
Prohlášení Václava Klause ke schválení Lisabonské smlouvy Senátem není nijak překvapivé. Ale pár bodů v něm za krátký komentář stojí.
Lukáš Macek
Bude Jan Fischer loutkou Václava Klause?
Designovaný premiér Jan Fischer dal v uplynulých dnech najevo snahu ukázat, že není jen loutkou v rukou Mirka Topolánka a Jiřího Paroubka. Moc daleko nezašel, ale za pokus mu patří chvála. Samozřejmě potřebuje strany, aby jeho vláda získala ve Sněmovně důvěru. Ale důstojnost úřadu premiéra, ať už je úřednický nebo ne, si žádá, aby se nejednalo o loutku, jejíž nitky vedou do Lidového domu a na Jánský vršek. Strany ostatně zase potřebují jeho. A toho by měl využít k tomu, aby si u nich zajistil alespoň základní respekt a rozumnou míru autonomie. Zůstává však otázka: není loutkou, jejíž nitky vedou na Pražský hrad?
Lukáš Macek
ODS v Evropě: hokejisté na trávníku
S blížícími se volbami do Evropského parlamentu nás představitelé ODS opět přesvědčují, jak jsou „proevropští“, jak jsou jejich názory v Evropě vlastně běžné a jak ti, kdo je kritizují jsou jen nějací blázniví „eurohujeři“. Bohužel to není pravda.
Lukáš Macek
Druhá odpověď a poděkování Ondřeji Neffovi
Vážený pane Neffe, děkuji za vaši reakci. Vážím si jí. A s týmem kolem mne uděláme vše proto, abyste v náš úspěch uvěřil ještě před červnovými volbami. Ne proto, že bych z Vás chtěl vylákat „megaomluvu“. Jen chci, aby se politika v České republice začala alespoň trochu zase podobat té vznešené lidské činnosti, jejíž pojetí, myslím, sdílíme.
Lukáš Macek
Otevřený dopis senátorům ODS: Podpořte Lisabon!
S Evou Palatovou jsme dnes zaslali otevřený dopis členům senátorského klubu ODS, v němž na ně apelujeme, aby podpořili Lisabonskou smlouvu, a nabízíme věcnou debatu o všech jejích kritických bodech. Oba jsme v minulosti měli tu čest pracovat v Senátu na tématech úzce souvisejících s EU a viděli jsme, jak odpovědně a věcně se Senát vždy snažil evropské záležitosti projednávat. Mrzí nás, že poté co Poslanecká sněmovna vyjádřením nedůvěry vládě podrazila nohy českému předsednictví, je to právě Senát, kdo naše postavení v EU dále oslabuje tím, že brzdí ratifikaci Lisabonské smlouvy. Zde je text otevřeného dopisu:
Lukáš Macek
Dopis z pavlače pro Ondřeje Neffa
Ondřej Neff mi poslal veřejný vzkaz: prý se používáním výrazu „politická garnitura“ řadím vedle Miroslava Sládka a do politiky tak jdu přes „pavlač“ a nikam se proto nedostanu. Tento ostrý útok kvůli dvěma slovíčkům a bez jakékoli reflexe věcné stránky mých argumentů mne překvapil – zde je moje rovněž veřejná odpověď.
Lukáš Macek
Zpověď odrodilce
Někteří lidé na tomto blogu (ale nedávno také třeba v rozhlase poradce Václava Klause pan Jakl) se s oblibou snaží diskvalifikovat mé názory tvrzením, že vlastně už nejsem Čech. Žiju teď zrovna ve Francii, jsem „ten pán z Dijonu“ (dixit Jakl), takže už samozřejmě uvažuju jako Francouz, kopu za Francouze, českým problémům nerozumím a české zájmy mohu jen zrazovat... Prostě odrodilec, ktery nemá opravdovým Čechům co mluvit do jejich problémů!
Lukáš Macek
Kdyby nám nevládla banda nezodpovědných narcisů…
Pád vlády uprostřed hospodářské krize a našeho evropského předsednictví neměl a nemusel nastat. Možná se časem ukáže, kdo, jak a proč se na tomto atentátu proti našemu postavení v Evropské unii podílel. Kdo byl jeho mozkem a kdo jen sehrál roli užitečných idiotů. Ale už teď je jasné, kdo a jak mohl tomuto vývoji zabránit. Obecně by však muselo platit, že v čele naší země stojí politici hodní toho slova. Ne banda nezodpovědných narcisů.
Lukáš Macek
Nutná obměna v politice: můžeme ještě čekat?
Pád vlády je naprostým selháním české politické reprezentace jako celku. V situaci, kdy vše nabádá ke snaze najít určitou formu národní jednoty (potřeba čelit hospodářské krizi, naše předsednictví v Evropské unii), se politická „elita“ rozhodla vyvolat politickou krizi, aniž by bylo zřejmé, na jakých (pokud vůbec nějakých) věcných důvodech je postavena potřeba odvolat vládu právě teď, uprostřed evropského předsednictví.
Lukáš Macek
Pustit dnes Václava Klause do hry je šílenství
Pohled na Topolánkovu vládu je tristní a připomíná agónii někdejší koalice ČSSD s KDU-ČSL a US-DEU. V normální situaci bych asi souhlasil s tím, že je lepší to neprotahovat a pokusit se vyvolat předčasné volby. Ale v normální situaci nejsme: když pominu fakt, že stojíme na prahu tvrdé hospodářské krize, je tu ještě taková evropská maličkost: naše země předsedá Evropské unii a v této roli hraje o svou dlouhodobou pověst a tím pádem i vliv na evropské scéně. A šanci na reparát budeme mít nejdříve za 13 let. Pokus ČSSD v této situaci vládu shodit je trestuhodná nezodpovědnost.
Lukáš Macek
Nečasovo vrtění psem aneb manipulace našeho ochránce batolat
Chci se ještě vrátit k jedné starší „česko-evropské“ kauze: boj ministra Nečase s jeslemi. Je to totiž učebnicová ukázka manipulativního zacházení s evropskou problematikou ze strany našich politiků. Z celé záležitosti si běžný občan nejspíše odnesl, že Evropská unie nás chce donutit, aby alespoň třetina dětí do tří let povinně chodila do jeslí, čemuž se ministr Nečas snaží zabránit. Jako každý nekolektivisticky uvažující Čech bych mu za to rád zatleskal, kdyby to ovšem nebylo celé úplně jinak. Celá aféra „Nečas proti eurojeslím“ je totiž opět jak vystřižená z archivu radia Jerevan.
Lukáš Macek
Vláda České republika slavnostně prohlašuje: bílá není černá!
Po kuriozní parlamentní tradici přijímání zákonů o zásluhách politiků („lex Masaryk“, „lex Beneš“) přináší nyní česká politická reprezentace evropské právní a politické vědě nový hodnotný příspěvek. Nazval bych to „deklarováním evidentního“ či „politickým rozrážením otevřených dveří“. Naposledy se o to zasloužili poslankyně Mallotová a poslanec Krill, když navrhli usnesení o tom, že Lisabonská smlouva nezpochybní Benešovy dekrety. Navzdory vtipné glose ministra Schwarzenberga, že je „zhruba tak nutné jako doprovodné prohlášení, že po vstupu v platnost Lisabonské smlouvy bude nadále po dešti mokro“, bylo poslanci nakonec schváleno. Ale nedivme se: průkopníkem v této disciplíně je samotná Topolánkova vláda.
Lukáš Macek
Klaus v Evropském parlamentu: menší cirkus, než se čekalo, ale...
Každý, kdo dlouhodobě sleduje názory Václava Klause na Evropskou unii, očekával, že i ve svém projevu před Evropským parlamentem v roli prezidenta předsednické země řekne věci, které některé lidi nadzvednou ze židle. I média od něho nic jiného nečekala – role profesionálního intelektuálního provokatéra už k němu zkrátka patří. Otázka byla jen, jak moc bude tlačit na pilu: pokusí se o smířlivě umírněný projev nebo naopak využije neobvyklé míry pozornosti a před celoevropským publikem předvede ostrý útok? Řekl bych, že zůstal kdesi na půli cesty...
Lukáš Macek
Lisabon: dobré a špatné zprávy z Poslanecké sněmovny
Blahopřeji Poslanecké sněmovně, že přestala chodit kolem horké kaše a schválila Lisabonskou smlouvu! V této souvislosti vidím pár dobrých a pár špatných zpráv...
Lukáš Macek
Lisabon: diktát z Paříže a Berlína?
V debatách o Lisabonské smlouvě často zaznívá argument, že tato smlouva posílí velké státy EU na náš úkor. Pojďme se na to podívat podrobněji.
| předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
