Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O trapných úvahách, kam s Topolánkem

2. 04. 2010 9:11:58
Jak Mirek Topolánek oznámil, že končí v politice, začala média spekulovat o tom, čím se bude dál živit. Tyto úvahy jsou tristním svědectvím o stavu našeho veřejného života, a to minimálně ze dvou úhlu pohledu.

Z ryze domácího pohledu je smutné, že u mnoha našich špičkových politiků se tak nějak samo od sebe předpokládá, že se nedokáží uživit jinak, než politikou nebo eventuálně zpeněžením konexí z dob politického angažmá. Politika je prolezlá lidmi, kteří si z ní udělali živnost a jsou na ní zcela existenčně závislí. Jedním z rysů (logicky vyplývajících z „post-komunistického“ kontextu) naší politické scény je, že pro mnoho ministrů, poslanců, senátorů či profesionálních stranických funkcionářů je politika cestou ke společensko-materiálnímu postavení, jakého by nebyli schopni dosáhnout jinou profesí. Velmi podivně získané akademické tituly u některých z nich jsou toho jen doplňkovou ilustrací...

To vše je prapříčinou zoufalého stavu naší „vysoké“ politiky, která byla ovládnuta profesionálně podprůměrnými až neschopnými, leč morálně naopak všeho schopnými lidmi. Ti se o politické posty rvou s absolutní motivací někoho, kdo ví, že politický neúspěch pro něho znamená sociální a ekonomický pád. Proti takové motivaci pak většinou lidé úspěšní v jiných oblastech a do politiky směřující „jen“ kvůli politickým cílům a ideálům nemají šanci. Příliš snadno se totiž - bohužel - nechají odradit a řeknou si, že to nemají zapotřebí. Cesta ven z dnešního marasmu tak vede skrze osvobození politiky od lidí, kteří z ní chtějí žít celý život, a skrze dostatečný nástup lidí, kteří politické angažmá vnímají jako spíše krátkodobou službu své zemi a svým politickým ideálům, jako časově omezenou etapu své profesionální dráhy.

Mirek Topolánek z tohoto pohledu patří do té lepší části dnešní politické garnitury: narozdíl od lidí typu Petra Nečase, Marka Bendy či Stanislava Grosse se po většinu 90. let živil jako podnikatel a do politiky vstoupil později než výše jmenovaní. Snad si i proto dnes zachová důstojnost a v nadcházejících letech ukáže, jak nespravedlivě urážlivé jsou dnešní spekulace o jeho budoucnosti. Jinými slovy: doufejme, že se vrátí k profesionální činnosti, která nebude nijak napojena na politiku ani nebude jakkoli zatížena podezřením, že se jedná o dodatečnou splátku za jakési služby z premiérských dob.

Druhý pohled je evropský: je nesmírně iritující sledovat, jak někteří novináři a zřejmě i politici okamžitě přicházejí s nápadem na „uklizení“ do Bruselu, na post eurokomisaře.

Zaprvé to ukazuje naprostý cynismus nebo nepochopení skutečnosti, že post eurokomisaře je třeba obsazovat na základě realistické úvahy o zájmech České republiky a profesionálních kvalit kandidáta, ne podle toho, koho se v té či oné partaji zrovna potřebují zbavit. Kvůli vnitrostranickým potřebám Stanislava Grosse jsme měli v Bruselu pět let komisaře, který sice neudělal ostudu, ale také naprosto nevyužil potenciál, který jeho pozice měla... Tuto chybu bychom snad nemuseli opakovat.

Zadruhé to vypovídá o chabé znalosti fungování Evropské unie. Na kterémsi serveru jsem si přečetl, že v roce 2004 byl Pavel Telička „odvolán“, aby udělal místo Vladimíru Špidlovi. Nebyl odvolán, protože žádná vláda nemůže eurokomisaře odvolat. Teličkovi – jako celé Prodiho Komisi, která pracovala od podzimu 1999 do podzimu 2004 a do které Telička a dalších 10 komisařů z nových zemí nastoupili na jaře 2004 – vypršel mandát. A česká vláda navzdory svým původním slibům na nový mandát nenavrhla opět Teličku, ale Špidlu. Nynější komisař Füle má mandát na pět let a odvolat ho může jen José Manuel Barroso, a to zcela určitě ne na základě přání české vlády. Smlouvy o EU totiž naprosto jednoznačně stanoví striktní nezávislost komisařů na vládách členských států.

Jedinou možností, jak v Komisi udělat Topolánkovi místo, by tedy bylo dotlačit Füleho k demisi a za něho pak navrhnout ex-předsedu ODS. Pevně věřím, že Štefan Füle má dostatečnou úctu ke svému současnému úřadu, aby se za nic na světě nepropůjčil k takové frašce, která by dorazila již tak chabou důvěryhodnost české politické reprezentace v očích zbytku Evropy. A že i kdyby náhodou tlaku či svodům z Prahy podlehl, tak by José Manuel Barroso uchránil důvěryhodnost instituce, jejímž je předsedou, a Topolánka (či Paroubka či jiného účelově povolebního a přízemně politicky motivovaného kandidáta) bez váhání zavetoval.

Autor: Lukáš Macek | pátek 2.4.2010 9:11 | karma článku: 37.27 | přečteno: 8934x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Beata Krusic

Jednotlivosti, fascinující až do krajnosti- II.

Jen krátce navážu na svůj včerejší blog- v souvislosti s lidskou řeči, zvukem, jazykem. Včera jsem mimo jiné uváděla v blogu své okouzlení moravským přízvukem v našem jazyce.

23.8.2017 v 8:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 95 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Barbarství

Co všechno se musí stát, aby se státnici civilizovaného světa začali chovat a jednat civilizovaně, když to barbarství ohrožuje naše společné lidské bohatství

23.8.2017 v 8:05 | Karma článku: 16.20 | Přečteno: 320 | Diskuse

Martin Braun

Na okraj papežovy iniciativy

Rozruch vyvolala iniciativa Papeže, o které v pondělí informoval Vatikán. Vyrojilo se kolem ní spousta spekulací a poměrně logicky vyvolává zděšení.

23.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.88 | Přečteno: 607 | Diskuse

Vladimír Zeman

A ještě jedna o dotacích.

Jak jsou dotace z evropských strukturálních fondů pro malé a střední podnikatele, do 50 milionů základního jmění, ošidné, vidíme na kauze Čapí hnízdo. A přitom nebylo konáno nic proti ničemu.

23.8.2017 v 7:31 | Karma článku: 14.28 | Přečteno: 207 | Diskuse

Michael Pálka

Kdyby se hloupost mohla vznášet....

populární věta Dr.Strossmayera v podání Miloše Kopeckého.Jan Werich to vyjádřil jinak:"Kde blb, tam nebezpečno."

23.8.2017 v 3:33 | Karma článku: 15.35 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 103 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2815
Ředitel evropského kampusu Sciences Po (Pařížský institut politických věd) v Dijonu.

Lídr kandidátky SNK ED ve volbách do Evropského parlamentu 2009.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.