Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Euro – oběť vlastního úspěchu?

11. 10. 2010 10:28:38
Události kolem eura a (nejen) Řecka vyvolaly škodolibý úsměv na tváři euroskeptiků. „Vždyť jsme to říkali! Euro je nesmyslný a škodlivý projekt!“ Na první pohled se může zdát, že mají pravdu. Ale jen na ten první... Po delší odmlce (letní tendence k „dolce farniente“ a hektičnost začátku akademického roku nejsou přítelem mého blogování...) se vracím (nejen) s malým seriálem na obranu eura.

Pro euroskeptiky je to jasné: za problémy Řecka může euro, které řeckou vládu vedlo k dalšímu zadlužování. S drachmou by úvěry byly dražší a řecká rozmařilost na dIuh by tak narazila dříve. Navíc by si Řekové z dnešních problémů snadno pomohli devalvací, o kterýžto nástroj však právě kvůli euru přišli. Nechme na jindy otázku prospěšnosti devalvace a zaměřme se na úvahu o euru, jakožto zdroji řeckých problémů. Ta zaměňuje příčiny a následky a zcela chybně vyvozuje odpovědnost za řecké problémy. Nemůže za ně totiž euro, ale řecké vlády. Euro naopak dalo Řekům jedinečnou šanci, kterou bohužel nedokázali využít.

Jedním z argumentů pro zavedení eura bylo snížení úrokových sazeb díky „dovozu“ německé měnové důvěryhodnosti do zemí s chronicky nestabilními měnami. Úrokové sazby v nedůvěryhodných zemích (Řecko, ale též Francie, Itálie, Španělsko,...) jsou vyšší, neboť věřitelé do nich promítají „prémii z rizika“. Naopak Německo tradičně profitovalo z nízkých úroků, díky maximální důvěře investorů ve stabilitu německé měny. Euro umožnilo těžit z této německé kredibility všem zúčastněným zemím a vedlo k podstatnému snížení úrokových sazeb, a to i v Řecku. Jasně to ukazuje graf vývoje úrokových měr státních obligací.

txdilg_zmens2.bmp

Německo je mělo stabilně nejnižší, spolu s Nizozemím, které již dlouho před eurem drželo pevný kurs se západoněmeckou markou. Francie se pustila v polovině 80. let do tzv. politiky silného franku: zakázala si - více než 10 let před zavedením eura - řešit problémy své ekonomiky devalvací a začala za každou cenu bránit pevný kurs k marce. Poměrně rychle to přineslo kýžené plody. Naproti tomu Itálie či Řecko musely ještě pár let před zavedením eura investorům nabízet úroky vyšší o 5 až 10 procentních bodů než Němci, Nizozemci či Francouzi.

Země eurozóny mohly tohoto impulsu využít k ozdravení své ekonomiky a ke snížení zadluženosti. Bohužel mnohé z nich toho nevyužily, ale zneužily. Nižší sazby je vedly k větší rozmařilosti a dalšímu zadlužování. Vyčítat to euru je však stejně trefné, jako nostalgicky vzpomínat na předlistopadové poloprázdné samoobsluhy ve jménu kritiky zvýšeného výskytu obezity... Euro bylo úspěšné: členským zemím nabídlo razantní snížení úrokových sazeb. Neúspěšné byly naopak vlády, které tuto šanci promrhaly. Finanční trhy samozřejmě po určité době pochopily, že si z nich některé vlády dělají blázny, když platí německé úroky a vedou řeckou rozpočtovou politiku. A proto jsme se dostali do současné situace. Kvůli nezodpovědnosti vlád se paradoxně jeden z hlavních přínosů eura obrátil proti němu.

Reálný problém tak netkví v existenci eura, ale v neschopnosti (a neochotě) vlád respektovat závazky, které na sebe se vstupem do eurozóny vzaly. Řešením není zrušení jednotné měny, nýbrž lepší vymahatelnost pravidel, která ji odpočátku doprovází, ale bohuže zůstala z velké části jen na papíře. Ale o tom někdy příště.

Autor: Lukáš Macek | pondělí 11.10.2010 10:28 | karma článku: 11.01 | přečteno: 2374x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Stanislav Jahoda

Kdy se u nás začnou strhávat sochy Karla IV.? Aneb Sorosův boj proti bělošskému rasismu

V USA se strhávají sochy. Prý se tím bojuje proti běloškému nadřazenectví a rasismu. Ve skutečnosti jde o snahy zničit národní kulturu. Podobné snahy se dají očekávat i u nás.

23.8.2017 v 5:55 | Karma článku: 35.11 | Přečteno: 733 |

Libuse Palkova

Lišáci na vinici

Muž který vám posílá kvetiny, kupuje drahé šperky a zve na večeři do luxusních restaurací je vlk převlečený do liščího kožichu.

22.8.2017 v 23:30 | Karma článku: 7.45 | Přečteno: 363 | Diskuse

Jarka Jarvis

Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?

Většinou tam, kde maminka snesla vejce. Jenže, podobně jako v mnoha jiných případech, i tady existují výjimky, a tak se v apartmánu rodiny orla bělohlavého z čista jasna ocitla dvě holátka jestřába červenoocasého.

22.8.2017 v 22:01 | Karma článku: 8.96 | Přečteno: 180 | Diskuse

Olga Pavlíková

Svatý otec? Vypadá to, že pochází z pekla

Dnes druhý blog – výjimečně. Po přečtení článku o tom, že papež František tvrdí, že zájmy uprchlíků jsou důležitější než národní bezpečnost, jsem paf.

22.8.2017 v 21:21 | Karma článku: 40.01 | Přečteno: 1636 | Diskuse

Libuse Palkova

Androgyn - mizí rozdíl mezi pohlavími?

Někdy to vypadá, že rozdíl mezi mužem a ženou se pomalu stírá, nejen co se společenského postavení a rolí týká, ale i vizuálně. A to rozhodně není dobře. Muž by měl zůstat mužem, a žena by neměla ztratit nic ze své ženskosti

22.8.2017 v 18:21 | Karma článku: 14.65 | Přečteno: 578 | Diskuse
Počet článků 103 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2815
Ředitel evropského kampusu Sciences Po (Pařížský institut politických věd) v Dijonu.

Lídr kandidátky SNK ED ve volbách do Evropského parlamentu 2009.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.