Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Euro – oběť vlastního úspěchu?

11. 10. 2010 10:28:38
Události kolem eura a (nejen) Řecka vyvolaly škodolibý úsměv na tváři euroskeptiků. „Vždyť jsme to říkali! Euro je nesmyslný a škodlivý projekt!“ Na první pohled se může zdát, že mají pravdu. Ale jen na ten první... Po delší odmlce (letní tendence k „dolce farniente“ a hektičnost začátku akademického roku nejsou přítelem mého blogování...) se vracím (nejen) s malým seriálem na obranu eura.

Pro euroskeptiky je to jasné: za problémy Řecka může euro, které řeckou vládu vedlo k dalšímu zadlužování. S drachmou by úvěry byly dražší a řecká rozmařilost na dIuh by tak narazila dříve. Navíc by si Řekové z dnešních problémů snadno pomohli devalvací, o kterýžto nástroj však právě kvůli euru přišli. Nechme na jindy otázku prospěšnosti devalvace a zaměřme se na úvahu o euru, jakožto zdroji řeckých problémů. Ta zaměňuje příčiny a následky a zcela chybně vyvozuje odpovědnost za řecké problémy. Nemůže za ně totiž euro, ale řecké vlády. Euro naopak dalo Řekům jedinečnou šanci, kterou bohužel nedokázali využít.

Jedním z argumentů pro zavedení eura bylo snížení úrokových sazeb díky „dovozu“ německé měnové důvěryhodnosti do zemí s chronicky nestabilními měnami. Úrokové sazby v nedůvěryhodných zemích (Řecko, ale též Francie, Itálie, Španělsko,...) jsou vyšší, neboť věřitelé do nich promítají „prémii z rizika“. Naopak Německo tradičně profitovalo z nízkých úroků, díky maximální důvěře investorů ve stabilitu německé měny. Euro umožnilo těžit z této německé kredibility všem zúčastněným zemím a vedlo k podstatnému snížení úrokových sazeb, a to i v Řecku. Jasně to ukazuje graf vývoje úrokových měr státních obligací.

txdilg_zmens2.bmp

Německo je mělo stabilně nejnižší, spolu s Nizozemím, které již dlouho před eurem drželo pevný kurs se západoněmeckou markou. Francie se pustila v polovině 80. let do tzv. politiky silného franku: zakázala si - více než 10 let před zavedením eura - řešit problémy své ekonomiky devalvací a začala za každou cenu bránit pevný kurs k marce. Poměrně rychle to přineslo kýžené plody. Naproti tomu Itálie či Řecko musely ještě pár let před zavedením eura investorům nabízet úroky vyšší o 5 až 10 procentních bodů než Němci, Nizozemci či Francouzi.

Země eurozóny mohly tohoto impulsu využít k ozdravení své ekonomiky a ke snížení zadluženosti. Bohužel mnohé z nich toho nevyužily, ale zneužily. Nižší sazby je vedly k větší rozmařilosti a dalšímu zadlužování. Vyčítat to euru je však stejně trefné, jako nostalgicky vzpomínat na předlistopadové poloprázdné samoobsluhy ve jménu kritiky zvýšeného výskytu obezity... Euro bylo úspěšné: členským zemím nabídlo razantní snížení úrokových sazeb. Neúspěšné byly naopak vlády, které tuto šanci promrhaly. Finanční trhy samozřejmě po určité době pochopily, že si z nich některé vlády dělají blázny, když platí německé úroky a vedou řeckou rozpočtovou politiku. A proto jsme se dostali do současné situace. Kvůli nezodpovědnosti vlád se paradoxně jeden z hlavních přínosů eura obrátil proti němu.

Reálný problém tak netkví v existenci eura, ale v neschopnosti (a neochotě) vlád respektovat závazky, které na sebe se vstupem do eurozóny vzaly. Řešením není zrušení jednotné měny, nýbrž lepší vymahatelnost pravidel, která ji odpočátku doprovází, ale bohuže zůstala z velké části jen na papíře. Ale o tom někdy příště.

Autor: Lukáš Macek | pondělí 11.10.2010 10:28 | karma článku: 11.01 | přečteno: 2374x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Iva Apanasenková

Váš syn bude právník!

Normálně by mě toto sdělení potěšilo. Třeba od zkušeného a renomovaného právníka. Ale na výtvarném kroužku? To vás to minimálně překvapí. I když možná jen trošičku. Máte doma přece Aspergera.

19.10.2017 v 7:32 | Karma článku: 6.80 | Přečteno: 131 | Diskuse

Helena Vlachová

Ekonomika roste, ceny potravin též

Je hezké slyšet, že se ekonomice daří, je hezké od politiků slyšet slova o tom, když bohatne země, bohatnou i občané. Dlužno dodat, kteří občané.

19.10.2017 v 6:10 | Karma článku: 17.66 | Přečteno: 359 | Diskuse

Jarka Jarvis

In vino veritas

Je to zdraví prospěšné, kalné jako Botič, blahodárně to působí na nervovou soustavu a činnost srdce, chutná to líp než projímadlo, a dostane se to jenom v určitém ročním období. Co je to?

19.10.2017 v 3:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

Renata Prokešová

Šitím za ekologii

Zvolna šlápnu na pedál šicího stroje. Nová mašinka se tiše rozjede. Pravidelné cvakání, steh je jeden jako druhý. Pomalu posouvám látku a koukám, jak se mi střih kabátu mění pod rukama ... A sakra ...

18.10.2017 v 22:36 | Karma článku: 6.86 | Přečteno: 123 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Jak nalejt stádu sliby do hlavy...

...tak jsem si o víkendu udělala čas, abych se podívala do obálky s kandidáty blížících se voleb. No, a jestli si někdo myslí, že se ze mě stala uvědomělá občanka, tak to ani omylem!

18.10.2017 v 20:20 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 327 | Diskuse
Počet článků 103 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2816
Ředitel evropského kampusu Sciences Po (Pařížský institut politických věd) v Dijonu.

Lídr kandidátky SNK ED ve volbách do Evropského parlamentu 2009.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.